Rattenschwanz z.s.

By on 8.1.2016

O víkendu 9.-.11.10.2015 se Praporec Rattenschwanz a hosté sešli na tvrzi Malešov. Tvrz se tentokrát proměnila v příhraniční pevnost Maleschaux patřící panu Andreasovi de Maleschaux a my se přenesli do roku 1475, kdy propukl otevřený boj mezi biskupem Waltrem a Ženevským biskupem Jeanem-Louisem. Na straně Ženevy stojí Burgunďané, při Waltrovi zase švýcarští Spříseženci. V tomto nelehkém čase se Andreas de Maleschaux přiklonil na stranu biskupa Waltra a otevřel svou pohraniční tvrz Maleschaux švýcarské posádce. Tu čeká nelehký úkol – musí nejen držet tvrz, ale i zajišťovat bezpečí strážními výpravami do okolí. Ženevský biskup totiž jistě nelení a jeho Burgundští spojenci dost možná zkusí před začínající zimou poplenit statky pana Andrease.

A jak to vlastně celé bylo? Většina spříseženců dorazila na Maleschaux den před plánovaným výpadem proti Burgunďanům. Andreas, pán tvrze, sice přítomen nebyl, ale o to uvolněnější nálada na tvrzi vládla v pátek večer a rozhodně to zbrojným nebralo na kuráži pro nadcházející výpravu. V sobotu za rozbřesku se houfec seřadil, naposled jsme se procvičili ve zbrani a vyrazili na patrolu směrem k vrchu Sionu. Šli jsme dlouho přes kopce a lesy po úzkých pěšinách a už to začínalo vypadat, že se výpad obejde bez boje. V jednom okamžiku se však před kolonou ozvaly výstřely a hluk bitky. Někdo přepadl naši předsunutou patrolu při přechodu říčky. Naši střelci odpověděli a les zaplnil dým z ručnic. To nám dovolilo seřadit se a vyrazit proti nepříteli. Nikdo netušil, proti jakému a jak početnému nepříteli stojíme, ale pohled na zabité kamarády z patroly hnal všechny kupředu. Za chvíli bylo po všem a nepřátelé, kteří neleželi zabití, utekli do hloubi lesa. K našemu překvapení to nebyli Burgunďané, ale vzbouření Spříseženci, kteří nedostali svůj žold. Burgunďané tedy byli stále někde v lesích kolem. Znovu jsem se seřadili, pomodlili se za mrtvé a vyrazili splnit úkol, za který Praporec pan Andreas platil. Sion byl už blízko.  Před kolonou šla opět patrola. Na pozoru jsme se měli víc než obvykle, ale po Burgunďanech jako by se slehla zem. U Sionu kolona zastavila a dopředu šla jen patrola. Pak se Burgunďané objevili. Trpělivě vyčkávali v úkrytu a naše muže přepadli v soutěsce vedoucí na kopec Sionu. Začaly padat výstřely a svištět šípy. Patrola se s ztrátami stáhla a začala střelecká výměna. Nevypadalo to, že Burgunďanů je moc, ale měli výhodu kopce a opevnění. Několik mužů se pokusilo vyšplhat po straně kopce, ale dostaly je burgundské šípy. Takhle to dál nešlo.  Našim střelcům pomalu docházel prach a zraněných přibývalo. V tom se přihlásili muži ze Schwyzu, že se pokusí Burgunďany obejít, zlézt kopec z druhé strany a vpadnout tak obráncům do zad. Plán to byl troufalý, ale nerozmýšleli jsme se dlouho. Hned jak muži Schwyzu odtáhli, srotili jsme se pod skálou u soutěsky vedoucí na kopec tak, aby nás burgunďané neviděli. Čekali jsem nekonečně dlouho, než se z druhé strany kopce ozval náš bojový pokřik “Grandson” a řinčení zbraní. Ihned jsme vyrazili nahoru soutěskou. Naši střelci uvolnili cestu, a pak se strhl boj o opevnění. Burgunďané byli zaskočení a začali ustupovat. Netrvalo to dlouho a muži z Bernu a Uri prolomili opevnění v soutěsce, zatím co Schwyz Burgunďany zle tísnil v týlu. Posledních pár vévodových mužů, kteří se rozprchli po okolí, jsme brzy pochytali a potkal je stejný osud jako jejich druhy. Náš úkol byl splněn, mrtví pohřbeni a Praporec se vydal zpět na tvrz.

Akci pořádal Praporec Rattenschwanz. Zúčastnili se Slánská rota, Táborští kupci a Řád cesty. Děkujeme za možnost využít prostor tvrze a všem za skvěle prožitý víkend!